|
|
Srovnání vlastností aroniových pomazánek různého původu, složení a různé technologie výroby
Kapiton, Ulyana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním vlastností aroniových pomazánek různého původu, jejich složením a různými technologiemi výroby. Teoretická část obsahuje stručnou charakteristiku aronie – Aronia melanocarpa, přehled nejdůležitějších látek obsažených v aronii a příklady využití aronie nejen v potravinářském průmyslu. Dále jsou popsány legislativní požadavky na výrobu pomazánek a samotná technologie výroby. V této diplomové práci je také popsána nová patentovaná technologie výroby pomazánek s využitím HTD technologií. Další součástí teoretické časti je literární rešerše stanovení anthokyanů v aronii metodou HPLC. V experimentální části jsou popsány využité postupy pro stanovení sušiny, sacharidů pomoci HPLC s ELSD detektorem, anthokyanových barviv, celkových fenolických látek a antioxidační aktivity. Další součástí práce je dotazníkový průzkum a senzorická analýza zvolených aroniových pomazánek. Hodnotitelům nejvíce chutnala aroniová pomazánka Lowicz, u které bylo stanoveno 29,39 % sušiny, 15,15 mg.g-1 anthokyanových barviv, 9,20 mg.g-1 celkových fenolických látek, 158,42 mg.g-1 fruktózy a 151,26 mg.g-1 glukózy a antioxidační aktivita byla stanovena na 5,94 mg.g-1.
|
|
|
Stanovení základních chemických charakteristik ostružinové pulpy
Pilátová, Anna ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik šťávy, pulpy a extraktu připravených z plodů ostružiníků dvou druhů, českých a ukrajinských. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku ostružiníku křovitého, obsah účinných látek v jeho plodech a možnosti využití ostružin v potravinářství. Další kapitoly jsou věnovány popisu fenolických látek a postupům stanovení pH a titrační kyselosti ovocných šťáv manuálními metodami. V experimentální části byla porovnána 2 extrakční činidla pro extrakce anthokyanových barviv z ostružinových výlisků. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální vlastnosti získaných extraktů, ostružinové šťávy a pulpy z ostružin. Analyzovány byly jednak české ostružiny a jednak ostružiny sbírané ve volné přírodě na Ukrajině. Z hlediska obsahu anthokyanových barviv byla lepším extrakčním činidlem směs destilované vody a ethanolu v poměru 1 : 1. Po 14 hod. macerace bylo získáno ze 100,0 g ostružinových výlisků 150,4 mg anthokyanových barviv. U extraktů z ostružinových výlisků byla stanovena mnohonásobně vyšší koncentrace anthokyanových barviv než u vzorků šťávy a pulpy. Extrakt z ukrajinských ostružin obsahoval 197,4 mg CGEdm-3 a extrakt z českých ostružin 150,4 mg CGEdm-3. I fenolických látek bylo nejvíce stanoveno v extraktech. U ukrajinských ostružin to bylo 3501,9 mg GAEdm-3 a u českých 3256,1 mg GAEdm-3.
|
|
|
Extrakce biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu
Sedláčková, Lucie ; Štursa, Václav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá extrakcí biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu (Ribes nigrum). Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Ribes nigrum. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém rybízu a možnostem jeho využití v potravinářství. Čtvrtá část je věnována popisu fenolických látek, jejich rozdělení a metodám stanovení fenolických látek. Pátá kapitola popisuje vybrané extrakční postupy. V experimentální části práce byly extrahovány suché výlisky z černého rybízu za účelem optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální charakteristiky šťávy z černého rybízu a extraktů z jeho výlisků. Lepším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v objemovém poměru 1:1. Po 14 hod. maceraci suchých výlisků bylo získáno ze 100 g suchých výlisků 769,9 mg anthokyanů.
|
|
|
Možnost dalšího využití bezinkových výlisků
Sedláčková, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou koncentrátu a lyofilizátu z extraktu bezových výlisků (bez černý, Sambucus nigra L.) a stanovením vybraných chemických charakteristik v těchto produktech. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Sambucus nigra L.. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém bezu a možnostem využití bezu v potravinářství. Je také obecně popsána extrakce, purifikace a identifikace anthokyanových barviv. V další části je popsána analytická metoda HPLC včetně popisu instrumentace. Poslední kapitola je věnovaná popisu použitých metod: metody k zakoncentrování extraktu, UV-VIS spektrofotometrie, stanovení fenolických látek, stanovení sušiny, stanovení aktivní kyselosti a celkové titrační kyselosti. V experimentální části byl optimalizován postup výroby extraktu z bezových výlisků. Získaný extrakt byl zahuštěn pro následné uchování a byl charakterizován na základě vybraných chemických vlastností. Hlavním parametrem kvality extraktu byl celkový obsah anthokyanových barviv. Nejvhodnějším postupem pro přípravu extraktu byl stanoven poměr výlisků a rozpouštědla 1:2,4 (m/V), nejvhodnějším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v poměru 1:1 (V/V). Podle požadavků zadavatele byl připraven také extrakt za použití vody jako extrakčního činidla. Připravený extrakt byl pro následné uchování zahušťován na vakuové odparce nebo lyofilizován. Degradace barviv při použití odparky byla nejnižší při teplotě vodní lázně 40 °C. Finální produkty byly charakterizovány stanovením rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti, celkových fenolických látek a celkových anthokyanových barviv. Kapalinovou chromatografií byly identifikovány obsažené anthokyanové pigmenty: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid a kyanidin-3,5-diglukosid. Celkový obsah anthokyanů byl v koncentrátu stanoven jako ekvivalent kyanidinu-3-glukosidu na 2,8 gl-1 a v lyofilizátu 2,5 gl-1.
|
|
|
Studium extrakce biologicky aktivních látek z bezových výlisků
Lošková, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv v extraktech výlisků plodů bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první je popsána botanická charakteristika bezu černého, jeho původ a výskyt, chemické složení a možnosti využití v potravinářství. Druhá část je věnována popisu fenolických látek obsažených v bobulovitém ovoci. Největší pozornost je přitom věnována anthokyanovým barvivům, jejich výskytu, vlastnostem, zdravotním a antioxidačním účinkům a využití v potravinářství. Třetí kapitola je věnována metodám stanovení diskutovaných barviv a fenolických látek. Čtvrtá kapitola pojednává o možnostech rozrušení rostlinných buněčných stěn. V experimentální části práce byla provedena série extrakcí bezových výlisků. Účelem bylo optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv ekonomicky a provozně přijatelným způsobem. Byla studována časová závislost extrakcí a byl optimalizován druh rozpouštědla a poměr jeho jednotlivých složek. Jako rozpouštědlo byla použita destilovaná voda nebo její směs s ethanolem. Při extrakci vodou byly použity teploty 25 °C a 50 °C, přičemž při vyšší teplotě bylo dosaženo lepších výsledků. Kromě toho byly aplikovány také další podpůrné prvky jako celulolytický enzym, ultrazvuk nebo třepačka. Nejefektivnějším způsobem extrakce byla zjištěna extrakce směsí voda-ethanol (50:50) v množství 80 ml. Tímto způsobem byl po 10 hodinách extrakce získán výtěžek anthokyanů, vyjádřený jako ekvivalent kyanidu-3-glukosidu, 914,4 ± 3,8 mg100 g-1 suché váhy a výtěžek fenolických látek, vyjádřený jako ekvivalent kyseliny gallové, 1957,0 ± 9,9 mg100 g-1 suché váhy. Použitím ultrazvuku byla efektivita extrakce vodou o teplotě 50 °C zvýšena o 12 %. Naopak použití celulolytického enzymu nijak nezvýšilo výtěžnost barviv, jelikož enzym byl neaktivní.
|
|
|
Srovnání obsahu anthokyanových barviv ve vybraných odrůdách bezu černého a vinných hroznů
Becková, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je srovnání obsahu anthokyanových barviv v různých odrůdách šlechtěného bezu černého (Sambucus nigra L.). Dále byl studován vztah mezi obsahem anthokyanových barviv ve vybraných vzorcích modrých odrůd hroznů (Vitis vinifera L.) a poloze trati, kde byly hrozny vypěstovány. Teoretická část práce charakterizuje plody černého bezu a vinné hrozny po stránce botanické, chemické a po stránce jejich využití v potravinářském průmyslu. Dominantní částí této kapitoly je popis anthokyanových barviv a možnosti jejich stanovení v černém bezu a vinných hroznech. Důraz je při tom kladen na metody pH-diferenciální a vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii. Experimenty jsou rozděleny na dvě části. Cílem první experimentální části je porovnání celkového obsahu anthokyanů v patnácti odrůdách černého bezu. Z provedených analýz vyplývá, že z hlediska obsahu anthokyanů jsou pro pěstování černého bezu na území České republiky nejvhodnější odrůdy Mammut, Samyl, Reise aus Vossloch a Haschberg. Druhá experimentální část uvádí přehled celkového obsahu anthokyanů v devíti modrých odrůdách vinné révy pěstovaných v mikulovské oblasti. Aplikovanými metodami stanovení byly stejně jako v první části HPLC a pH-diferenciální. Nejvyšší obsah barviv byl nalezen v odrůdách Alibernet a Neronet. Současná studie zaměřující se na vhodnost polohy viniční tratě poukázala na jižní až jihovýchodní orientaci výsadby. Závěrem experimentální části bylo provedeno srovnání obou metod stanovení. Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení. Tuto lze doporučit pouze pro orientační stanovení obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Možnost dalšího využití bezinkových výlisků
Sedláčková, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou koncentrátu a lyofilizátu z extraktu bezových výlisků (bez černý, Sambucus nigra L.) a stanovením vybraných chemických charakteristik v těchto produktech. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Sambucus nigra L.. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém bezu a možnostem využití bezu v potravinářství. Je také obecně popsána extrakce, purifikace a identifikace anthokyanových barviv. V další části je popsána analytická metoda HPLC včetně popisu instrumentace. Poslední kapitola je věnovaná popisu použitých metod: metody k zakoncentrování extraktu, UV-VIS spektrofotometrie, stanovení fenolických látek, stanovení sušiny, stanovení aktivní kyselosti a celkové titrační kyselosti. V experimentální části byl optimalizován postup výroby extraktu z bezových výlisků. Získaný extrakt byl zahuštěn pro následné uchování a byl charakterizován na základě vybraných chemických vlastností. Hlavním parametrem kvality extraktu byl celkový obsah anthokyanových barviv. Nejvhodnějším postupem pro přípravu extraktu byl stanoven poměr výlisků a rozpouštědla 1:2,4 (m/V), nejvhodnějším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v poměru 1:1 (V/V). Podle požadavků zadavatele byl připraven také extrakt za použití vody jako extrakčního činidla. Připravený extrakt byl pro následné uchování zahušťován na vakuové odparce nebo lyofilizován. Degradace barviv při použití odparky byla nejnižší při teplotě vodní lázně 40 °C. Finální produkty byly charakterizovány stanovením rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti, celkových fenolických látek a celkových anthokyanových barviv. Kapalinovou chromatografií byly identifikovány obsažené anthokyanové pigmenty: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid a kyanidin-3,5-diglukosid. Celkový obsah anthokyanů byl v koncentrátu stanoven jako ekvivalent kyanidinu-3-glukosidu na 2,8 gl-1 a v lyofilizátu 2,5 gl-1.
|
|
|
Srovnání vlastností aroniových pomazánek různého původu, složení a různé technologie výroby
Kapiton, Ulyana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním vlastností aroniových pomazánek různého původu, jejich složením a různými technologiemi výroby. Teoretická část obsahuje stručnou charakteristiku aronie – Aronia melanocarpa, přehled nejdůležitějších látek obsažených v aronii a příklady využití aronie nejen v potravinářském průmyslu. Dále jsou popsány legislativní požadavky na výrobu pomazánek a samotná technologie výroby. V této diplomové práci je také popsána nová patentovaná technologie výroby pomazánek s využitím HTD technologií. Další součástí teoretické časti je literární rešerše stanovení anthokyanů v aronii metodou HPLC. V experimentální části jsou popsány využité postupy pro stanovení sušiny, sacharidů pomoci HPLC s ELSD detektorem, anthokyanových barviv, celkových fenolických látek a antioxidační aktivity. Další součástí práce je dotazníkový průzkum a senzorická analýza zvolených aroniových pomazánek. Hodnotitelům nejvíce chutnala aroniová pomazánka Lowicz, u které bylo stanoveno 29,39 % sušiny, 15,15 mg.g-1 anthokyanových barviv, 9,20 mg.g-1 celkových fenolických látek, 158,42 mg.g-1 fruktózy a 151,26 mg.g-1 glukózy a antioxidační aktivita byla stanovena na 5,94 mg.g-1.
|
|
|
Extrakce biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu
Sedláčková, Lucie ; Štursa, Václav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá extrakcí biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu (Ribes nigrum). Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Ribes nigrum. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém rybízu a možnostem jeho využití v potravinářství. Čtvrtá část je věnována popisu fenolických látek, jejich rozdělení a metodám stanovení fenolických látek. Pátá kapitola popisuje vybrané extrakční postupy. V experimentální části práce byly extrahovány suché výlisky z černého rybízu za účelem optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální charakteristiky šťávy z černého rybízu a extraktů z jeho výlisků. Lepším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v objemovém poměru 1:1. Po 14 hod. maceraci suchých výlisků bylo získáno ze 100 g suchých výlisků 769,9 mg anthokyanů.
|
|
|
Stanovení základních chemických charakteristik ostružinové pulpy
Pilátová, Anna ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik šťávy, pulpy a extraktu připravených z plodů ostružiníků dvou druhů, českých a ukrajinských. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku ostružiníku křovitého, obsah účinných látek v jeho plodech a možnosti využití ostružin v potravinářství. Další kapitoly jsou věnovány popisu fenolických látek a postupům stanovení pH a titrační kyselosti ovocných šťáv manuálními metodami. V experimentální části byla porovnána 2 extrakční činidla pro extrakce anthokyanových barviv z ostružinových výlisků. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální vlastnosti získaných extraktů, ostružinové šťávy a pulpy z ostružin. Analyzovány byly jednak české ostružiny a jednak ostružiny sbírané ve volné přírodě na Ukrajině. Z hlediska obsahu anthokyanových barviv byla lepším extrakčním činidlem směs destilované vody a ethanolu v poměru 1 : 1. Po 14 hod. macerace bylo získáno ze 100,0 g ostružinových výlisků 150,4 mg anthokyanových barviv. U extraktů z ostružinových výlisků byla stanovena mnohonásobně vyšší koncentrace anthokyanových barviv než u vzorků šťávy a pulpy. Extrakt z ukrajinských ostružin obsahoval 197,4 mg CGEdm-3 a extrakt z českých ostružin 150,4 mg CGEdm-3. I fenolických látek bylo nejvíce stanoveno v extraktech. U ukrajinských ostružin to bylo 3501,9 mg GAEdm-3 a u českých 3256,1 mg GAEdm-3.
|
host ::
RSS.